A je tady den D!
Budíček 3:45 ráno, snídaně, ranní hygiena a
už mě brácha veze na letiště. Po 5. hodině jsme již na místě, brácha odjíždí a
já jsem v tom nyní už úplně sama. Na to, že je tak brzy ráno (obvykle
mívám touhle dobou půlnoc) jsem překvapivě čilá. Nastává klasický rituál –
odbavení, kontrola ...
Boarding pass |
V tuto chvíli praktikuji trik, který vždy děláme
s mým cestovním parťákem, Kačenkou. Jdu vylít vodu a pet-lahev vracím zpět
do batohu. Bez vody už mi ji přeci nikdo nevyhodí :). Po kontrole mířím na záchod
a lahev opět naplním. Jsme holt jen studentky a tak praktikujeme nízkonákladové
cestování :)).
Co opravdu oceňuji na pražském letišti (když už to nejsou
ceny letů) je vchod do letadla a neomezené wi-fi připojení zdarma. Ještě jsem
se zde nesetkala s tím, že bych musela přejít/přejet půl letiště (jako
jinde), jelikož letadlo je vždy přistavené u gatu a stačí projít krátkým
tunelem.
Václav Havel airport |
První let je bez komplikací. Sice v ceně letenky není
žádné jídlo ani pití, ale sedadla jsou velmi pohodlná na to jak je letadlo malé
(pouze 19 řad sedadel). Váhový limit zavazadla je 23 kg, nemáme žádné zpoždění
a letušky jsou milé. Celkově tedy hodnotím společnost Brussels airlines kladně.
(Pozn. v dobu kdy jsem toto psala jsem nevěděla jak bude probíhat druhý let)
Brussels airlines |
Je nádherně jasno a tak si při klesání prohlížím Brusel a
musím říct, že to bude asi moc hezké město. Určitě ho zařadím na seznam míst,
které do budoucna plánuji navštívit. I letiště mile překvapilo. Je zde mnoho
odpočinkových zón, kde se může člověk natáhnout. Nevýhodou je placený internet
a tak si čekání na další let zkracuji psaním tohoto článku, pozorováním lidí
(což dělám velmi ráda) a pospáváním. Hlášení pro různé lety každou chvíli
oznamuje upozornění změny čísla gatu, tak se nemohu zbavit pocitu, že v tom
mají pěkný zmatek.
Brussels |
Po 6 hodinách čekání jdu radostně ke gatu kde zjistím, že
letadlo bude mít půl hodiny zpoždění. Z půl hodiny je nakonec 50 minut a dalších 25 minut čekáme v Madridu na
zavazadla. Rodinka bude mít určitě „radost“. Kromě toho máme o trochu větší
letadlo než předtím a sedačky nyní nejsou ani trochu pohodlné. Je vůbec možné,
že letím se stejnou společností? :D
Odpočinkové zóny na Bruselském letišti |
Když konečně přijel můj kufr, beru ho a vydávám se
k exitu, kde by měla čekat má španělská rodina. Jak mě přivítali a jaký
byl první týden? O tom až v příštím článku.
Užívejte konec prázdnin,
J.
Žádné komentáře :
Okomentovat